Wjes Parcow, kotraž bu spočatk 1970tych lět z woporom brunicy, je jězorej swoje mjeno dała. Parcowski jězor je z brunicoweje jamy Škodow nastał. Tam wudobywachu mjez 1940 a 1977 něhdźe 239 milionow tonow brunicy. Nimale runje telko waži tež 160 milionow wosobowych awtor. Parcowski jězor ze swojej njezaměnliwej wuskej podołhojtej połkupu słuša dźensa k najwjetšim wodźiznam łužiskeje jězoriny. Wopřija 1.120 hektarow, štož je płonina ca. 1.600 sportnišćow.
Na kóncu stareje dróhi wot Bjezdowow do Parcowa dopomina wopomnišćo na wotbagrowanu wjes Parcow. Bjezdowy słušeja dźensa do gmejny Halštrowska Hola, kiž je jedna z najwjetšich komunow w Budyskim wokrjesu. Do 129 kwadratnych kilometrow wulkeje gmejny, kotraž bě 1995 nastała, słuša dźewjeć wsow ze serbskim razom. Sydło gmejnskeho zarjadnistwa a hłowna wjes su Hory.
Parcow bě w srjedźowěku nastał. Mjeno so wot delnjoserbskeho słowa „para“ wotwodźuje, štož woznamjenja „błóto“ abo „jił“. Něhdy wšak běše tam, hdźež je dźensa Parcowski jězor, wjetše hatarstwo.
Wosebitosć Bjezdowow je tójšto tři- a štyristronskich statokow, kaž su wone za srjedźnu Łužicu typiske. Nimo toho pyša wjes wjacore stare aleje – zwjetša dubowe a lipowe, kiž su zdźěla starše hač 100 lět. Wot lěta 2006 móža Bjezdowy na prěni płuwacy dom łužiskeje jězoriny hordźi być, kiž je mjez dowolnikarjemi požadana hospoda.